The Sims2 - nejlepší PC hra všech dob!

   Tak jsem to opravdu udělala, udělala jsem tomu lháři pořádnou scénu a jeho manželce jsem řekla, jaký opravdu je. Mluvím o svém ex příteli. Celý rok mi lhal a tvrdil,že je svobodný a pak ho v obchodním centru potkám i s jeho těhotnou manželkou a dvěma dětmi!

Doma jsem se moc trápila, ale pak mi zavolala moje stará teta Fridolína, že ví, co mi ten prevít provedl a že za ní mám přijet do Modřan na pár týdnů pomáhat jí s obchůdkem a s květinami.

Květiny mám moc ráda a tetičku taky, takže jsem dala v práci výpověď, sbalila si kufr, nasedla do vlaku a nabrala směr Modřanské hlavní nádraží!!!

Vystoupila jsem na 3. nástupišti

a po vyhrabání mobilu z cestovního kabátu jsem zavola tetě, že už jsem

konečně dorazila na nádraží

píííp píííp pí (telefon vyzvání)

"Haló?Kdo volá?"ozval se z telefonu známý hlas

"Teto!Tady je Kamila, už jsem na nádraží!" zavolala jsëm šťastně

"Kamilko, to je dobře. Počkej na mě na nádraží, přijedu pro tebe. Na kterém jsi nástupišti?"

"Počkám na třetím nástupišti."

"Dobře a Kamilko?"

"Ano?"

"Moc ráda tě slyším"tahle věta mě opravdu potěšila, teta jí totiž neříká jen tak někomu

"Já tebe taky"

"Tak nástupiště 3, počkej tam, ahoj"

"Ahoj"

klap (položení sluchátka)

 Nechtělo se mi sedět, tak jsem stála a koukala kolik lidí přijelo a kolik odjelo.

Stála jsem tak asi 3 minuty, když se ozvalo skřípění brzd a já si uvědomila co se stalo.

Teta Fridolína, vždy plná elánu, donutila taxikáře, aby jel víc než je povolená rychlost. Pak taxikář dupnul na brzdu a

tetička s ledovým klidem vyšla z taxíku.

Pak proběhla hlavní budovou a už byl u nástupišť. Tetě stačil jediný pohled a už mě viděla. Rozběhla se směrem ke mě a volala:"Kamilo!Kamilo!"

Když jsëm ji uviděla, běžela jsem jí naproti a taky volala:"Teto Fridolíno!"

Pak jsme se objaly

"Kamilko, konečne jsi přijela,moc jsem se těšila"

"Tetičko, taky tě ráda vidím"

"Teto, tobě to ale sluší!" musela jsem pochválit tetin vkus.

"Děkuju. A co ty? Jaká byla cesta?" a začalo hned to klasické vyptávání

"Jenom trochu pršelo."

"No aspoň že jsi nejela na kole, jinak bys zmokla. Pojď, už by jsme měli jít, kde máš kufry ať ti s nima pomůžu?"

a jéje,  teď už musím jsem přiznat barvu.

  "No víš, já jsem si vzala akorát pyžamo, spodní prádlo a doklady, zbavila jsem se všeho, co mi někoho připomínalo."

"Tak to tě naprosto chápu. Ale to ti teď musíme zajít něco koupit do nádražního butiku, přece nebudeš pořád chodit v tom kabátě."

Tak za tohle tetu mám ráda, poradí si v každé situaci.

"Pojď jdeme ti něco koupit."

"Kamilo, pojď sem, něco jsem našla"volala na mě teta přes celý obchod

"Teto, ty máš ale vkus, to je přímo moje velikost, počkej chviku, zkusím si to."

 "Jů, to mi ale slušíííí"

"Tak dobře bereme to,  rychle taxík už na nás čeká Kamilo."

"Kolik to je?"zeptala jsem se prodavačky

"Sukně 300§ a tričko 200§ to máme dohromady 500§." no ne to stojí tak málo?V Sim City bych zato dala nejmíň 1300 simoleonů !!!

"Děkuju, nashledanou"

Teta mě pořád popoháněla, ale nakonec taxík přeci jen počkal

A odvezl nás k tetě domů. No jo, tetin domov je už i mým domovem. Sladký domov!

Pokračovíní příště

Vaše Kamila